Fantasmagorium

Autor: D.J. Orlovský
Hlavní postavy: William Bodie/ George Cowley
Shrnutí: … jakož i my odpouštíme našim viníkům
Poznámka: Dopsáno září 2009
beta read bedrníka

Odpusť nám naše viny…

Cowley zhasnul lampičku na stole a po paměti vyšel ze své kanceláře na chodbu. Znal tu každičký centimetr. Nepotřeboval světlo k tomu, aby našel cestu ke schodům a k východu. Když však zavíral dveře své kanceláře, vycítil, že není sám. Reflexivně udeřil loktem dozadu, aby zasáhl útočníkův žaludek, ale protivník byl příliš dobrý a jeho ránu zablokoval.
Cowley se otočil do míst, kde muže tušil, naznačil výpad na hlavu a pak použil ten z nejprofláknutějších triků, jaké lidstvo zná. Navzdory tomu, s jakou oblibou to používají ve filmech, vám něco takového málokdy vyjde, protože na tohle si každý chlap dá pozor v první řadě. Když to ovšem protivník nečeká, když to dobře načasujete, má to přesně stejné účinky jako ve filmu.
„Pane!“ ozvalo se bolestivé zaskučení.
„Bodie?“ Nemělo by ho to vůbec překvapovat. Rozsvítil. „Proč se tu plížíš takhle pozdě?!“
Bodie seděl na bobku s rukama přitisknutýma na postižené místo a mžoural na Cowleyho oslepený náhlým světlem. Pomalu se narovnal.
„Něco jsem tu zapomněl,“ řekl.
Cowley ale poznal, že lže, uměl v tom mladém muži číst jako v otevřené knize. Možná proto že Bodie zřídka kdy dokázal svoje pocity skrýt. Nebo přesněji se o to zřídka kdy snažil.
„Tak pojď,“ položil mu Cowley ruku kolem ramen. „Znám tu poblíž jeden velmi příjemný bar.“

*****

„Ano?“ Cowley už byl téměř na odchodu domů, když se ozvalo zaklepání na dveře. K jeho překvapení dovnitř vešel Bodie.
„Nějaké potíže?“ zeptal se Cowley.
„Ne, ne, pane,“ zavrtěl Bodie hlavou.
„Takže?“ chtěl Cowley vědět, co Bodieho přivedlo.
„Jen mě napadlo, že vám dlužím pozvání na skotskou,“ pokrčil Bodie rameny, jako by o nic nešlo.
„To si piš, že mi dlužíš,“ pousmál se Cowley.
Telefon na Cowleyho stole zazvonil.
„Cowley,“ představil se do telefonu. „Pane ministře? Ano, byl jsem právě na odchodu,“ Cowley se posadil do svého křesla.
„Ano, pane, byl jsem s tím obeznámen.“
Bodie přešlápl.
„Ne, zatím jsem neměl… Jistěže, pane ministře.“
Bodie stůl obešel. Cowley seděl bokem ke stolu s nohama mírně od sebe.
„Ne, pane ministře.“
Bodie si olízl rty – bylo to šílené, bylo to bláznivé. Cowley ho za to nejspíš zabije a pak vyrazí. Ale bylo to teď nebo nikdy. Bodie udělal tři rychlé kroky ke Cowleymu a klekl si před něj.
Cowley nechápavě, tázavě pozvedl obočí.
Bodie mu položil ruce na kolena, rázně mu roztáhl nohy a hbitě se mezi ně posunul.
Cowley šokovaně sledoval, jak Bodie bez váhání rozepnul jeho poklopec, našel jeho penis a jakmile mu ho vytáhl z kalhot, vzal ho do úst.
Cowleyho obklopilo mokré horko a hbitý, prostopášný jazyk ho v něm dráždivě uvítal. Kousl se do dolního rtu, aby potlačil zasténání a pokusil se sevřít Bodieho vlasy, aby ho odtáhl ze svých slabin. Bohužel jeho vlasy byly příliš krátké a i ruka Cowleyho jaksi neposlouchala, protože místo, aby Bodieho odstrčila, přimáčkla ho víc do jeho klína.
„Mohl… byste mi to zopakovat, pane?“ vydechl Cowley do telefonu, protože ministrovu poslední větu zcela přeslechl.
„Ne… neočekáváme žádné potíže,“ řekl Cowley ztěžka.
Bodieho jazyk byl talentovaný a prováděl s ním strašlivé věci. Cowley cítil, jak v mladíkových ústech tvrdne a vzrušení se jeho žilami rozlévalo jako zákeřný jed.
„Och,“ uklouzlo mu, když Bodie přitlačil plochu jazyka na spodek jeho údu. „Ne… ne, vše je v… v pořádku,“ ujistil ministra, jemuž nemohlo uniknout, jak Cowleyho dech ztěžkl.
Bodie vsunul ruku do Cowleyho otevřeného poklopce a promnul mu varlata, čímž přiměl svého šéfa tiše zasténat.
„Noha… ničí mě ta noha,“ zalhal Cowley do telefonu.
Bodie si volnou rukou rozepnul vlastní kalhoty a vytáhl svoje ztopořené péro a lehce si ho hladil.
Cowley mu nohou odsunul ruku stranou a špičkou boty zavadil o ten tvrdý orgán nestydatě trčící z Bodieho kalhot. Bodie se zachvěl a přivřel oči.
„Ano,“ vzdychl Cowley, Bodie byl muž mnoha talentů a rozhodně byl jazykově nadaný. Cowley cítil, že tohle už dlouho nevydrží. Bohužel ano nebyla ta odpověď, kterou chtěl ministrovi dát. „Omlouvám se, já… ne, ještě… ještě jsem s ním nemluvil. Ne, ne cítím se¬… cítím se dobře, děkuji za… och… za optání.“
Cowley Bodiemu naznačil, ať se svlékne. Chtěl vidět víc nahé kůže, chtěl aby byl Bodie nahý, když už rozehrál tuhle nebezpečnou hru. Aby před ním klečel nahý, vzrušený, poslušný, připravený být za svou opovážlivost potrestán.
Bodie si sundal bundu a začal si rozepínat košili. Přitom neustále sál a lízal Cowleyho ptáka. Ten pocit, když mu v puse dosáhl plné erekce – byl větší, než si Bodie kdy představoval.
Shodil ze sebe košili a skopnul boty. Cowleyho bota se mu otírala o ptáka a bylo to neuvěřitelně dráždivé. Jeho nadržené péro sebou co chvíli nedočkavě škublo. Na Cowleyho vyleštěné botě zanechával jeho touhou a vzrušením zvlhlý žalud mokrou stopu.
Bodieho svlékání na chvíli zaměstnalo, obzvláště kalhoty mu nešly sundat tak snadno, takže Cowleyho pocit, že už bude, ztratil na naléhavosti a ministr na podezřívavosti, třebaže Cowley nedokázal ovládnou vlastní dech – mělký, zrychlený, vzrušený. Bodie klečící nahý před ním a orálně ho uspokojující v jeho vlastní kanceláři, schovaný pod stolem před očima příchozích a opečovávající jeho penis, zatímco on pracuje a zachovává kamenou tvář – jedna z Colweyho nejoblíbenějších masturbačních fantazií. Nikdy by si nepomyslel, že se stane skutečností. Ačkoli si Bodie pro svůj drzý, odvážný kousek mohl vybrat jinou chvíli.
Jakmile se zbavil kalhot i slipů, což vyžadovalo jistou dávku akrobacie, pustil se Bodie do intenzivního laskání Cowleyho chlouby.
„Ach,“ zasténal Cowley. „To je…,“ přitiskl si Bodieho prudce do klína a jen s vypětím sil dořekl do telefonu, „…ta má nešťastná… noha.“
Bodie se málem udávil, když m Cowley přitlačil hlavu do svého klína a žalud Cowleyho ptáka se mu dostal příliš hluboko do krku. Prudce se odtáhl a nechal ho vyklouznout ze svých úst a vrhl se místo toho na cucání Cowleyho varlat.
„Panebože!“ vyjekl Cowley, když mu hbitý jazyk začal masírovat koule. „Já… samozřejmě že… nemyslel jsem… omlouvám se, pane ministře… moje… och¬… moje reakce byla… ach… nepřimě… nepři…,“ Cowley se kousl do spodního rtu a s přidušeným zasténáním naplnil Bodieho nenasytná, hříšný ústa svým semenem.
Bodie lačně, nenasytně polykal vše, co mu jeho šéf dal. Když mu Cowleyho měknoucí penis vyklouzl z úst, olízl se jako mlsný kocour a na kolenou s očima upřenýma do Cowleyho se vyhonil a v několika výstřicích pokropil Cowleyho dokonale vyleštěné boty.
„Máte pravdu, pane ministře,“ řekl Cowley do telefonu. „Necítím se dnes zcela zdráv. Prosím, omluvte mne. Ozvu se vám, jakmile se budu cítit opět zdráv. Ne, nemusíte mít obavy, vše proběhne v pořádku a bez potíží, to vám slibuji. Děkuji, jste laskav, nashledanou, pane ministře,“ a s tím Cowley sluchátko položil.
Bodie seděl na patách a jeho modré oči rámované dlouhými řasami se upíraly na Cowleyho jako dva obrazy učiněné nevinnosti. Snad by to i fungovalo, kdyby jediným jeho oblečením nebyly ponožky.
Cowley si nebyl jist, jak se má nyní zachovat. Bodie byl jeho slabina, jeho hřích. Hřích, který právě došel naplnění. Kdyby byl skutečně věřícím, jako bývala jeho matka, musel by nejspíš považovat Bodieho za vtělení ďábla. On byl ale praktický muž dvacátého století. A Bodieho troufalost, jakkoli příjemná a vítaná, nemohla zůstat patřičně nepotrestána.
Popadl na svůj věk nečekaně rychle Bodieho za paži, zkroutil mu ji za zády a využívaje momentu překvapení, přirazil mladého muže ke stolu, až se mu hrana desky zaryla bolestivě do podbřišku.
Bodie zaslechl, jak se otevřela zásuvka stolu a na zápěstí se mu zacvakla pouta.
„Co…?“ myšlenku nedokončil, protože s ním Cowley smýkl a než se Bodie vzpamatoval, pouta se mu zacvakla i na druhém zápěstí a on zjistil, že je připoutaný k topení.
Zcela zbytečně zalomcoval pouty a pak se zadíval do Cowleyho nečitelná tváře. Takhle tedy končí ti, co si zahrávají s Georgem Cowleym? Co Cowley zamýšlel? Nechá ho tu nahého připoutaného k topení až do rána pro posměch všem?
„Pane,“ hlesl Bodie.
Cowley se však beze slova otočil a odešel dát si sprchu. Bodieho ponechal jeho nejistotě.
Když se Cowley vrátil, jen s ručníkem kolem pasu, byl Bodie celkem ochoten žebrat o milost.
„Já…,“ začal, ale Cowley mu zalepil pusu lepící páskou. Poté vyndal ze stolu provázek a pečlivě jím pečlivě omotal Bodieho penis a varlata, celkem volně.
Bodie vše sledoval s poněkud vykuleným výrazem.
Cowley si klekl před něj a díval se na Bodieho zatímco si třel penis, dokud nedosáhl plné erekce. Pak si přitáhl Bodieho zadek do klína a pomalu nabodl Bodieho na svůj penis. Nakonec Bodiemu strhl lepící pásku z úst, aby si mohl vychutnat jeho zasténání, když do něj pronikl až nadoraz.
Bodie sevřel rukama trubku topení, k níž byl připoutaný a prohnul se v zádech. Cowleyho pták ho nádherně roztahoval a vyplňoval. Jeho vlastní pták se začal napřimovat a jak se zvětšoval, dosud volně uvázané provázky se mu malinko zařízly do citlivého masa. Trochu to bolelo, ale ne moc, vlastně to jen zvyšovalo Bodieho vzrušení.
Cowley přejel rukou Bodiemu po ptákovi, jemně mu třel naběhlý žalud, dokud se plně nepostavil. Teprve pak pevně sevřel Bodieho boky a začal ho šukat krátkými rychlými přírazy.
Bodie nespoutaně hlasitě zasténal. Cowleyho pták mu projížděl zadek, zatímco v jeho vlastním péru mu tepalo a on se nemohl dotknout sám sebe, aby došel rychlé úlevy.
„Och bože… ano… ano… šukejte mě… šukejte,“ vzdychal Bodie s hlavou otočenou na stranu a zavřenýma očima.
„Podívej se na mě,“ rozkázal mu Cowley a Bodie poslechl.
Jeho modré oči byly jasné a leskly se vzrušením. Dýchal mělce a svaly na břiše se mu napínaly. Nebyla to nejpohodlnější poloha. Ani pro Cowleyho – přece jen jeho noha a taky už nebyl nejmladší.
Cowley stiskl zuby a zrychlil svoje přírazy.
„Jo… jó… jóóó… rychleji… víc… víc!“ kvitoval to s povděkem Bodie.
Cowley byl rád, že Betty už šla dávno domů. Bodie musel být slyšet až do vedlejší místnosti.
„Řekni mi, jak se ti to líbí,“ zašeptal Cowley udýchaně. Koule se mu stahovaly a orgasmus nebyl daleko.
„Jste skvělej… oh bože, šukej mě, Georgi, šukej… je to skvělý… skvělý… ježiši tohle miluju,“ vyrážel ze sebe Bodie mezi sténáním.
Cowley zasténal a umlčel Bodieho litanii neobratným, ale o to vášnivějším polibkem, zatímco ejakuloval do Bodieho těsného zadku. Aniž by přerušil polibek, sevřel v dlani Bodieho ptáka. Stačilo ho párkrát polaskat a do dlaně mu vystříklo lepkavé mokro.
Odtáhli se od sebe a zadívali se jeden na druhého. Cowleyho ochabující penis s vlhkým mlasknutím vyklouzl z Bodieho těla.
Bodiemu hlavou běželo jen, že ho právě ošukal sám Cowley. Cukly mu koutky. Cow dává mléko, Cow se stará o svá telátka. No, teď měl Bodie docela detailní představu o tom, jak chutná mléko od Cow – kromě toho, že ho pil, ho měl taky plnou prdel. Cítil, jak z něj teče ven.
Cowley sundal z Bodieho ptáka provázek a odemkl pouta. Pak si do papírových kapesníků utřel ruku a penis a začal se oblékat, jako by se nic nestalo.
Bodie se poškrábal za uchem, promnul si svoje nádobíčko trošku otlačené od provázku a taky se dal do oblékání.
„Jestli se nepletu, říkal jsi něco o skotské,“ prolomil Cowley ticho, když si bral sako a Bodie zvedal ze země bundu.
Bodie se pousmál a přikývl.
„Ano, pane, to jsem říkal.“
„Můžeš jednu koupit cestou,“ řekl Cowley a vykročil ke dveřím.
„Cestou kam?“ podivil se Bodie.
„K tobě,“ řekl Cowley jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě.
„Ano, pane,“ uculil se Bodie.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský