Fantasmagorium

Autor: D.J. Orlovský
Hlavní postavy: Severus Snape/ Claudie Snapeová
Shrnutí: Severus Snape po letech konečně podlehne svým tajným touhám a vůbec ho netrápí, že jde o zakázané ovoce. Vždyť právě to chutná nejvíc
Poznámka: Děkuji Moon-Angel za korekturu
Dopsáno v roce 2004

Zakázané ovoce

Několik mladších Smrtijedů se nervózně zvedlo a spěšně opustilo společenskou místnost, když přišel Profesor. Tak mu mezi sebou říkali, ale jen když si byli absolutně jistí, že je nemůže slyšet. Novicové mu říkali Inkvizitor. Do očí si mu však nikdo nedovolil říct jinak než pane, ano, pane, ne pane. Čas od času se našel drzý spratek, který ze své nevymáchané huby vypustil něco jiného, nebo použil jiný než poslušný tón. Nikdo se pak nikdy nedozvěděl, co se s ním stalo. Jednoho večera prostě zmizel a bylo to. Už dlouho se ale takový blázen nenašel. Dostat se do křížku s pravou rukou Voldemorta, s druhým nejmocnějším kouzelníkem Británie, nebyla odvaha ale sebevražda. Báli se ho, protože byl schopný všeho. Byl to vycvičený černý mág, ne, někdo kdo si hraje na černého mága. On měl výcvik Caldanu. Tajné sekty, o které se už myslelo, že vymřela, a která cvičila černé mágy. Jejich výcvik přežili jen ti nejlepší. Jen jeden z dvaceti se dostal k závěrečné zkoušce Deseti ran a jen mizivé procento zkoušku přežilo. On ji přežil. Vyprávěli se o něm historky, že dokonce mistra Caldanu zabil a bylo mu nabídnuto jeho místo. Tvrdili o něm, že neomylně pozná lež, protože mu zní falešně. Říkalo se o něm, že je rychlejší a silnější než obyčejný člověk. Co na tom bylo pravdy, nikdo pořádně nevěděl, ale faktem bylo, že neodpouštěl, prohřešky trestal tvrdě a nemilosrdně, nedalo se ho uplatit, ani ukecat, ženské půvaby na něj neplatily. Byl studený jako ledovec a tvrdý jako magická ocel. Mezi ženami navíc o něm kolovaly zvěsti, že v posteli je nepřekonatelný. Neměl přítelkyni, ale když nějakou chtěl, prostě si ji vzal. Žádná jeho milenka se ale neodvážila prozradit něco o něm jako milenci, jako muži. Nejspíš by ji za to zabil.
Teď stál ve dveřích a jeho černé oči pátravě přejížděly místnost. Dnes ho nezajímali flákající se novicové. Přešel místnost. Několik žen ho doslova svlékalo očima. Byl vysoký, štíhlý, měl pevné, trénované tělo. Byl samý sval a šlacha, nebylo na jeho těle ani gram masa navíc, žádný tuk, jen svaly. Jeho světlá, lehounce do světle hněda opálená kůže kontrastovala s temně černými vlasy. Byly tak černé, že zachytávaly veškeré světlo a leskly se jako havraní peří. Měl úzké rty a orlí nos, který mu propůjčoval aristokratický profil. Jeho oči byly temně černé, hluboké. Žena, která se do nich dívala příliš dlouho a příliš hluboko, se v nich utopila. Už nespočtu žen ty oči zničily život a zlomily srdce. Nejvíc pohledů přitahovaly jeho dlouhé, útlé ruce s dlouhými, štíhlými prsty, a pak taky jeho pevný zadek a dlouhé, štíhlé nohy. Nosíval vždy černé, přiléhavé kalhoty a bílou košili. Hábit si bral jen když šel ven. Nikdy se nesmál, neplakal, nežertoval, nekřičel, jako by ani nebyl schopen citů. Tak dokonale se uměl ovládat, tak moc byl uzavřený do sebe. Občas se zdálo, že to snad ani není člověk.
Došel ke křeslu, ve kterém byla rozvalená, půvabná dívka.
„Chci s tebou mluvit…venku,“ nařídil. Jeho melodický, sametový a hluboký hlas byl tichý a klidný.
„Vážně a o čem, Severusi Snape?“ ušklíbla se Jess. Nebyla Smrtijedka, takže si mohla trochu té neuctivosti dovolit.
Přimhouřil oči jako šelma na lovu.
„Ven,“ zasyčel Severus Snape a v jeho hlase zazníval lehce výhružný podtón.
Jess se po chvíli zvedla z křesla a následovala ho na chodbu, protože ani jí by se nemuselo vyplatit provokovat ho. Ve dveřích se potkali s Luciusem Malfoyem. Další nebezpečný chlap. On a Snape se vzájemně nenáviděli a žárlili na sebe. Severus měl vztek, že Lucius dostává samé fajnové úkoly, on všechno odedře a Lucius slízne smetanu. Lucius žárlil na Snapea, protože to byl Voldemortův chráněnec a stal se pravou rukou Mistra místo něj. Snape byl samotář, Lucius byl rád středem pozornosti. Ale přesto všechno tihle dva drželi spolu. Proč, to nikdo nevěděl. Spousta lidí ráda tvrdila, že spolu spí. Nebyla to pravda. Ačkoli když byl Severus v prvním ročníku Bradavické školy čar a kouzel a Lucius v sedmém, byl to Lucius, kdo čerstvě dvanáctiletému Snapeovi pomohl s jeho první erekcí a naučil ho, jak ukájet potřeby svého těla. Znalosti mladičkého Snapea v oblasti sexu byly totiž tehdy víc než nedostatečné. Rád tedy přijal Luciusovu pomoc. Bylo to pro něj jediné východisko. Lucius Severuse učil. Celý měsíc, který zbýval do konce školního roku, se spolu scházeli v prázdné učebně a vzájemně uspokojovali jeden druhého. Vedla je k tomu čistě fyzická potřeba. Ten první ročník mezi nimi vytvořil jakési křehké pouto. Jejich fyzický kontakt však skončil s Luciusovým odchodem ze školy. A i když Lucius měl občas chuť znovu to vyzkoušet, Snape nebyl ochotný na to přistoupit. Zvěsti, že spolu spí, byli jen sprosté pomluvy. Navíc byste mezi Smrtijedy nenašli dva heterosexuálnější samce než Severuse Snapea a Luciuse Malfoye.
„Seve.“
Snape přimhouřil oči. Nesnášel, když mu někdo komolil jméno, ale jen Malfoyovi to prošlo.
„Rookwood s tebou chce mluvit. Má prý informace, které by tě mohli zajímat.“
„Co konkrétně? Nemám chuť ani čas shánět ho kvůli hloupostem. Včera už vyplácal mého času na nesmysly Pettigrew až moc,“ zavrčel Snape. 
„To já nevím. Nechtěl mi to říct. Chce mluvit jenom s pravou rukou Voldemorta,“ zasyčel Lucius vztekle. Pak se trochu uklidnil a otázal se: „Ten blbec, co pořád lezl za Potterem, tu už zase otravoval?“
Snape při jméně Potter stiskl čelisti.
„Jo, měl jsem tu smůlu, že jsem na něj narazil,“ přisvědčil Severus otráveně. Lucius ho zdržoval.
„A co? Poznal tě?“ ušklíbnul se Lucius.
„Možná, hele, já nemám čas se tu s tebou vybavovat.“
„Večer si jdeme s Petersnem trochu užít do vesnice. Půjdeš taky?“
Severus zavrtěl hlavou. 
„Tvoje škoda,“ pokrčil rameny Lucius.
Severus vystrčil Jess ze dveří a zavřel za nimi.
„Je to snad ještě větší slizoun a úchyl než ty,“ ušklíbla se Jess.
Severus to přešel bez poznámky.
„Něco pro mě uděláš,“ sdělil jí Severus.
„Jó?“ protáhla. „A co za to? Zadarmo ani kuře nehrabe.“
„A co bys chtěla?“ zeptal se líně.
„No, já bych o něčem věděla,“ přistoupila k němu a zajela mu rukou mezi nohy. „Je vážně tak velký, jak se říká?“ zašeptala mu do ucha a přitlačila mu ruku víc do rozkroku. Muselo mu to být příjemné, protože cítila, že tvrdne. Najednou jí odstrčil, vzal její bradu do svých dlouhých prstů a sklonil se k ní, tak že měl obličej jen pár centimetrů od jejího.
„Hraješ nebezpečnou hru, holčičko,“ zasyčel.
„Mám ráda adrenalinové sporty,“ odvětila koketně.
„Uděláš, co po tobě chci, a za to zůstaneš pořád hezká, hm?“ pousmál se nepěkným způsobem.
Vyškubla se mu a ustoupila o krok. 
„To si zkusíš. Voldemort mě potřebuje. Kdo jiný by dostal do postele všechny ty papaláše, a vyprávěl, co všechno vyžvanili?! Víš, že když se chlap udělá, tak mluví pět minut pravdu?“
„Vážně si myslíš, že by pro mě bylo tak těžké sehnat si Voldemortův souhlas?“ ušklíbnul se Severus. „Když budu chtít, podepíše mi i příkaz pro tvojí popravu. Jenže Macnair tu teď není. Někdo to bude muset vzít za něj…,“ Severus mluvil pomalu, líně a nebezpečně tiše. „Mohl bych si to vzít na starost. A věř mi, že jsou horší věci než smrt.“
Jess se otřásla. Šel z něj opravdu strach. 
„Pochopila jsem. Takže, co mám udělat?“
„Chci abys na jeden den a jednu noc zabavila člena Kouzelnické rady. Tady máš fotku.“
Podívala se na toho muže a otevřela ústa v údivu.
„A žádné otázky!“
Jess zavřela pusu a dívala se, jak odchází. Ten muž na fotografii byl nápadně podobný Severusi Snapeovi. A nebo to bylo naopak?

Hraběnka seděla v zahradě prázdného domu a hleděla před sebe. Její tvář byla strnulá a bledá. Už se nesmála. Jen celé dny seděla pod starým platanem a žila ve vzpomínkách. Služebnictvo její muž propustil, zůstala v tom obrovském domě úplně sama jen s desítkou skřítků. Každý večer se její manžel vrátil, mlčky se najedli a šli spát, každý do své ložnice. Byla to zlá doba, to věděla, ale bylo jí to jedno. Ona už dávno ztratila smysl svého života. Svět se jí zhroutil v ten den, kdy se její syn nevrátil ze školy. Marně čekala, prosila nebesa. Už ho nikdy nespatřila. Zbyly jí jen ty vzpomínky.
„Matko?“
Claudie sebou škubla, otočila se a zalapala po dechu. Vrátil se! Vrátil!
„Severusi! Chlapče!“ rozrušeně vstala z křesle, padla mu kolem krku a rozplakala se.
Severus ji sevřel v náručí. Myslel na ni od chvíle, kdy v sedmnácti odešel z domova, aby šel svou vlastní cestou. Byla to nejcennější, co měl. Byla jedinou opravdovou ženou jeho života. Změnila se, zestárla, ale pořád to byla nádherná žena. Vlastně mu přišlo, že s přibývajícím věkem je stále krásnější. Zrála jako víno.
Claudie se uklidnila a trochu poodstoupila, aby si ho mohla prohlédnout. Už nebyl dítě. Vyrostl z něj mladý, pohledný muž. Polknula. Možná až moc pohledný. Podobal se svému otci, ale přesto byl jiný. Měl v sobě jakousi ženskou krásu. Ne zženštilost! Bylo v něm cosi jemného, ladného, půvabného.
„Už jsem nedoufala, že tě někdy uvidím,“ zašeptala Claudie a utřela si slzy.
„Nejsem tu, abych tu s tebou zůstal. Jen jsem chtěl, abys věděla, že jsem v pořádku.“
Přikývla. Bylo jí jasné, že nezůstane.
„Tvůj otec se brzy vrátí. Měl bys jít,“ špitla bolestně.
„Vrátí se až zítra večer. Zůstanu tu přes noc.“
Claudie se poprvé od jeho odchodu usmála a její tvář se celá rozzářila.
„Tvůj pokoj je pořád takový, jako jsi ho opustil. Chtěl ho zničit, ale nedovolila jsem mu to.“
Usmál se a políbil ji. Claudie se zachvěla. Syn by přece neměl líbat svoji matku na ústa. Ale nedokázala odolat. Bylo to neuvěřitelné, vášnivé. Odtáhla se. Byla trochu vyděšená. Tohle bylo špatné.
Severus byl klidný. Zbožňoval svoji matku celý svůj život. A když se z něj začínal stávat muž, byla to ona na koho myslel, když onanoval. Byla to ona, koho tajně pozoroval v koupelně. Žárlil na svého otce a nenáviděl ho. Byla jeho. Dala mu život, vychovala ho, chránila a milovala. Patřili k sobě. A teď měl tu moc si matku odvést. Přišel si pro ni. Patřil k ní a ona k němu. Nikdo a nic se nesmělo mezi ne stavět.

Claudie seděla v přepychovém obýváku a hleděla do krbu. Byla šťastná, že má syna aspoň na okamžik zpátky. Ale musela myslet na ten polibek. Ani její manžel neuměl tak líbat. Bylo to tak vášnivé, něžné a zakázané, až se jí z toho zatočila hlava.
Severus vešel do obýváku. Už dlouho se necítil tak dobře jako teď. Pohladil matku po vlasech. Claudie se otočila. Severus byl pyšný na své tělo a zvykl si chodit ve svých komnatách nahý. Ani teď na sobě nic neměl, vyjma ručníku omotaného kolem pasu. Před chvílí vylezl ze sprchy, jeho štíhlé tělo se ještě vlhce lesklo.
„Vypadáš dobře,“ řekl Claudie. Ano, byla na něj pyšná. Vyrostl do krásy, která předčila její představy.
„Ale ty taky,“ pousmál se a v očích se mu zajiskřilo.
„Dobře vím že jsem stará,“ zasmála se Claudie.
„Krása nemá s věkem nic společného,“ namítl.
Claudie ho vzala za ruku. Jeho kůže byla jemná, mladá, zatímco její už zestárla a pokrývaly jí vrásky.
„Vidíš ten rozdíl? Ty jsi pořád ještě mladý, ale já už stárnu. S tím nic nenaděláš,“ usmívala se.
„Vedeš hloupé řeči,“ pokáral ji. „Zdaleka nejsi tak stará, jak se cítíš. Měla bys od něj odejít.“
Claudie se smutně pousmála.
„A kam bych asi tak šla, chlapče?“
Severus si sednul na bobek vedle jejího křesle a sevřel její ruku ve svých dlaních.
„Se mnou, přece. Přišel jsem si pro tebe. Odvedu tě od něj.“
Claudie ho pohladila po mokrých vlasech.
„Jsi hodný, ale to nejde. Moje místo je tady,“ zašeptala.
„Tvoje místo je u mě,“ ohradil se.
„Jdi se obléknout, je to chladno,“ řekla mu.
Severus vstal a ručník se nečekaně uvolnil. Nestačil ho chytit, a vlastně se ani nesnažil. Claudie zatajila dech. Její syn byl nádherný muž. A ona si to při pohledu na jeho pevné tělo až bolestně uvědomovala. Nepochybovala, že bude přitažlivý v padesáti stejně jako ve třiceti a stejně jako teď. Ale jeho mládí ještě víc tu krásu podtrhovalo.
Severus se chtěl shýbnout pro ručník, když si uvědomil, že se na něj dívá. Narovnal se, aby si ho mohla dobře prohlédnout, aby viděla v co vyrostl a byla na něj pyšná. Už nebyl tím hubeným, bledým, malým, plachým a nevýrazným chlapcem. 
„Severusi, že se nestydíš,“ pokárala ho, ale v očích měla zvláštní svit.
„Proč bych měl? Děláš, jako bys mě nikdy neviděla nahého,“ ušklíbl se a zvedl ručník.
Přehodil si ho přes rameno a zvolna odcházel. Claudie se za ním dívala. Nemohla odolat. Její syn byl nádherné stvoření. Zatoužila se ho dotknout. Pohladit ty pevné svaly, políbit ho…ta myšlenka jí vyděsila. Byl to přece její syn! Nemohla! Nesměla!

Severus vešel do otcovy ložnice. Bylo to už pár let, co se odtud jeho matka odstěhovala do pokoje po babičce. Díval se na tu velkou, starou postel. Představoval si, jak se tu kdysi jeho matka milovávala s jeho otcem. Tyhle myšlenky ho vzrušovaly už jako chlapce. Pamatoval si, jak se sem jednou vplížil, svlékl se a lehnul si do té postele. Jako blázen se otíral o saténové povlečení a pak tu ukájel svoji perverzní touhu. Jeho matka byla první a jedinou ženou jeho života. Časem to akceptoval jako prostý fakt. Na okamžik zatoužil zopakovat si svoje čtrnáctileté řádění, ale pak to pustil z hlavy. Byl už dospělý, dětinské chování neměl v povaze a svoje sexuální pudy dokonale podřídil svojí vůli. Ve všech situacích byl pánem svého těla i mysli. Tiše opustil ložnici. 
Ve svém pokoji vklouznul pod peřinu. Chladivý satén objal jeho tělo. Ležel na zádech a díval se do stropu. Myšlenky nechal volně proudit sem a tam. Nesoustředil se na nic konkrétního. Spát se mu nechtělo. Jeho jemný sluch zachytil vrzání schodů, pak bouchnutí dveří a za chvíli další. Matka šla do koupelny. Zatoužil jít za ní, ale to nebylo vhodné. Už jen z toho, co se stalo v obýváku, měl smíšené pocity. Zavřel oči a představoval si ji, jak se v koupelně pod proudem horké vody dotýká svého těla. Jeho pravá ruka vklouzla mezi jeho stehna. Zlehka se dotýkal svého penisu. Tahle část jeho těla mu připravila nejen ty nejslastnější chvíle, ale i pořádnou porci trápení. Musel se ušklíbnout, když si vzpomněl, jak se mu kluci smávali, protože byl na koleji nejmenší a to jak výškou, tak délkou penisu. Jenže pak si ve třetím ročníku jeho růstové hormóny najednou vzpomněly, že zaspaly. A jako by se to snažily dohnat. Do šestého ročníku dorostl Siriuse Blacka. Neměl sice Blackových sto devadesát centimetrů. Ale koho zajímalo, že je o nějaké tři, tři a půl centimetrů menší? Co se týče velikosti penisu…v šestém ročníku mu mohli závidět i kluci ze sedmiček. Jo, příroda je občas donquijotesky extravagantní. 
Sevřel prsty kolem svého penisu a pomalu, jemně stáhl předkožku. Slastně přivřel oč. To jsou ty radosti života, pomyslel si pobaveně. A začal se pomalu laskat. Nikdy nespěchal. Dělal to pomalu, vychutnával si to. Nechal svůj chtíč vystupňovat až na vrchol únosnosti. Kdo moc spěchá, nic si neužije. Slastně zasténal. 
„Severusi, jen jsem ti chtěla…,“ Claudie se zarazila a zrudla. Chtěla dát svému synovi dobrou noc a vůbec ji nenapadlo, že by ho mohla vyrušit při něčem tak intimním.
Severusovi přítomnost matky nedošla ihned. Veškeré jeho smysly vychutnávaly tu spalující touhu, která se šířila jeho tělem. Pak si ale uvědomil, že tu je. Jeho ruka se pod peřinou přestala pohybovat a on najednou pocítil nečekaný stud a rozpaky.
Byl to jeho tajný sen, aby ho viděla, když se ukájí, když na ni myslí. Aby viděla, jak moc by po ní toužil. Nikdy to ale nepřesáhlo hranice fantazie. Jen jednou se odvážil onanovat v rodičovské posteli a jen jednou ji pozoroval v koupelně. Všechno se to vždycky stalo tak nějak shodou okolností. Příležitost, mladické vzrušení a zvědavost převážily nad zdravým rozumem. Nikdy se nepokusil něco takového zopakovat. Nikdy jí ani náznakem nedal najevo, že o ní uvažuje i jinak než jako o matce. A ani dnes sem nepřišel s úmyslem něco na tom změnit. Jenže od začátku se mu to vymykalo z rukou. Nejdřív ten polibek, pak ten ručník – to bylo obzvláště hloupé a neopatrné. A teď tu byla. Jako by sám osud chtěl, aby pravda vyšla najevo.
Ticho začínalo být nesnesitelné. Claudie stála jako přimražená. Dívali se jeden na druhého a netušili, co mají říct. Bylo to tak trapné! Navíc ji to, co viděla vzrušilo. Poprvé zatoužila po svém vlastním synovi a to ji vyděsilo. Ne, musela pryč! Začala couvat.
Najednou se v Severusovi cosi zlomilo. Proč si pořád musí hrát na něco, co není? Proč se celý život musí přetvařovat? Proč by se měl stydět za to, že ho přitahuje jeho matka? Stydí se snad Avery za to, že to je voyeur? Stydí se snad Lucius za to, že má sklony k sadismu? Stydí se snad Voldemort za to, že ho přitahují muži stejně jako ženy a že rád své partnery při sexu mučí? Ne. Ne a ještě jednou ne! Tak proč by měl on?! Ať jdou všechny konvence k čertu! 
Dveře za Claudiými zády se samy od sebe zabouchnuly a zamkly. Claudie se podívala Severusovi do očí. Nepochybovala, že to udělal on. Zdědil po ní schopnost kouzlit bez hůlky. 
Severus pomalu vstal. Tentokrát odvrátila od jeho nahého těla pohled. Přesto jí neuniklo, že je vzrušený. 
„Omlouvám se, měla jsem zaklepat,“ zašeptala.
Došel až k ní. Přejel jí hřbetem ruky po tváři. Zachvěla se.
„Podívej se na mě,“ zašeptal jí do ucha.
„Severusi…,“ nadechla se.
„Prosím, podívej se na mě…mami.“
„Ano, jsem tvoje máma. Na to nezapomínej,“ řekla ostře a podívala se mu do očí.
„Nikdy jsem nezapomněl,“ řekl tiše.
„Severusi, nevím o co ti jde, ale chováš se absolutně nevhodně,“ pokárala ho, aby zakryla, jak ji blízkost jeho těla vzrušuje. 
„Možná se opravdu chovám nevhodně,“ připustil. „Ale řekni…líbilo se ti to? líbilo se ti dívat se?“
Claudie se na něj vyděšeně zadívala. Severus se musel zbláznit. Vůbec se k ní nechoval jako k matce, spíš jako…jako by chtěl…Claudie se zachvěla. 
„Severusi, jak si můžeš myslet, že bych…,“ ohradila se.
„Líbilo se ti to?“ naléhal Severus. „Řekni, chtěla bys vidět víc? Dělat…víc?“
„Přestaň!“ okřikla ho prudce. „Chováš se nepřípustně!“
„Chovám se tak, jak cítím,“ zašeptal.
„V tom případě to musíš ovládnout! Měj rozum, Severusi!“ nabádala ho přísně, ale v jejím hlase zaznívala panika.
„ Když mi bylo čtrnáct, šli jste s otcem na recepci. Kam to si nepamatuji. Vlezl jsem do otcovy ložnice, do vaší bývalé manželské ložnice…,“ začal Severus potichu vyprávět.
„Nech toho,“ zamračila se.
„Myslel jsem na to, že v té posteli jsi mě porodila. A že v té samé posteli jsi se milovala s mým otcem. Strašně jsem na něj žárlil. Mohl tě mít, tak jak já nikdy nemohl,“ pokračoval Severus neúprosně. „Ty představy mě vzrušily. Ani nevíš jak moc. Tak jsem se svléknul…“
„SEVERUSI! UŽ DOST!“ zakřičela na něj a pokusila se od sebe odstrčit.
Sevřel ji ruce a přitiskl je ke dveřím.
„Ne, já chci, abys to slyšela, abys to věděla. Odhrnul jsem peřinu a lehnul si tam, kde jsi lehávala. Pomalu jsem si začal třít penis o postel…“
Claudie odvrátila hlavu.
„Bylo to úžasné, když se moje nahé tělo otíralo o chladivý satén kolem mě. A pak mi to přišlo. Tak divoce a nádherně. Celé prostěradlo bylo umáčené od mého spermatu. Bylo toho tolik. Přál jsem si, udělat to ve tvé posteli, kde spáváš, ale neměl jsem odvahu. Neměl jsem odvahu říct ti to několik let. Jednou jsem tě tajně pozoroval ve sprše. Byla jsi tak krásná. Bylo mi třináct. Byla jsi první žena, kterou jsem viděl nahou. Nemohl jsem se dívat po celou dobu. Musel jsem jít k sobě. Znovu a znovu jsem se musel ukájet. A můj penis se vždycky znovu a znovu postavil,“ Severus si zajel rukou mezi nohy. Jeho penis mu trčel od těla, tvrdý a chvějící se touhou. Severus ji chytl za ruku a násilím si ji přitiskl do rozkroku. Vykřikla a ucukla.
„Vidíš, jak křičí touhou po tobě? Nechceš ho vidět? Sáhnout si?“
„Severusi, ty jsi se zbláznil! Víš, o čem tu mluvíš?! Je to nezákonné! Je to incest!“
„Kašlu na zákony! Kašlu na společenské konvence! Žiji s tím celý svůj život a už to v sobě nechci dál dusit. Už ne,“ Severus zavřel unaveně oči. Teď to věděla. Bude ho za to nenávidět? Odsoudí ho? Vyžene? 
Claudie se na něj pomalu podívala. Jeho černé vlasy mu spadaly do očí. Měl nádherně tvarovaná ramena a paže, krásný, mužný hrudník, ploché, pevné břicho. Byl velice štíhlý. Měl rychlejší metabolismus a byl dost energický. Vždycky byl hrozně hubený. I teď by mu neškodilo nějaké to kilo přibrat. Ale byl krásný. Její pohled klouzl přes břicho níž, sledoval stopu černých chloupků táhnoucí se od jeho pupíku a rozšiřující se ve slabinách. Polknula. Kolmo od těla mu vybíhal jeho vzrušený penis. Byl štíhlý, velký a tvrdý jako kámen. Jak by se mohla tvářit, že jí je lhostejný? Položila mu dlaň na hrudník. Zvedl hlavu a jeho jiskrné, černé oči se vpíjely do jejích.
„Jen Bůh ví, kde jsem přišla k tak nádhernému synovi,“ zašeptala. „Vždycky jsem si myslela, že budeš po svém otci. Jsi mu hodně podobný, ale nejsi jako on. Albus měl pravdu, když říkal, že budeš svůj. Tvůj otec nikdy nebyl tak krásný jako ty. Je v něm cosi nízkého, hrubého, ale v tobě ne,“ její ruka hladila ty pevné svaly.
„Miluji tě, toužím po tobě. Vždycky jsem toužil.“
Pohladila ho po vlasech. Byla to její vina. Pořád byla s ním, hýčkala ho a chránila. Vychovala to v něm. 
„To nejde, chlapče. Nemůžeme,“ zašeptala a smutně se pousmála.
„Kdo se to dozví?“ 
Claudie se kousla do spodního rtu.
„Bude to naše malé tajemství,“ prosil.
Claudie si olízla rty. Mohl by mít pravdu? Kdo by se to dozvěděl?
„Řekla jsi, že se mnou neodejdeš. Pak mi dej něco…“
Položila mu prst na rty a umlčela ho. Ano, měl pravdu. K čertu se společenskými konvencemi. 
„Opravdu mě chceš?“ vzdychla.
Možná až příliš horlivě přikývl. 
„Tak pojď, Severusi, vydáme se na cestu do pekla,“ zašeptala vzrušeným hlasem.
Jeho ruce váhavě pohladily její ramena. Neodstrčila ho. To mu dodalo odvahy. Přejel jí rukama po bocích a pak se dotknul jejích prsou. Stále nemohl věřit, že je to pravda. Byla pořád krásná. Její prsa byla zaoblená, svůdná, jak vzrušené bradavky napínali její tenkou noční košilku. Už to nedokázal vydržet. Jedním pohybem ji přetáhl košilku přes hlavu a hodil ji na zem. Stála před ním nahá. Už si nemusel představovat, jak vypadá. Díval se na ní. Jeho penis byl tak tvrdý, že to skoro bolelo. Sklonil se a obkroužil jazykem pravou bradavku. Tiše zasténala. Udělal to i s levou. Hladově se k ní přisál. 
Claudie sténala rozkoší. Bože, kde se to ten kluk jenom naučil? Vzpomněla si, že když se narodil, tak neměla mléko. Nemohla ho kojit. Teď mu to vynahradí. Jeho ruce hladily její tělo s neuvěřitelnou jemností a zručností. Bodl jí osten žárlivosti. Která to byla? Která připravila jejího syna o nevinnost? Která napravila tu obrovskou chybu, jenž udělala, když nestrpěla, aby se doma mluvilo o sexu? Která naučila jeho ruce, rty, zuby a jazyk tyhle fantastické věci? Přitiskla ho k sobě. Ucítila na svém těle jeho penis. Byl dlouhý a tvrdý jako kopí. Narážel do jejího těla. Neodolala a sevřela ho v ruce. 
Severus ucítil, jak její ruka uchvátila jeho tepající penis. Nedokázal se udržet. Hlasitě zasténal. O tomhle snil celé roky! 
Jemně přejela po vlhké špičce penisu. Zajela mu rukou níž a pevně, ale opatrně stiskla jeho varlata. Začala si s nimi hrát a s uspokojením poslouchala jeho těžké oddechování. Pohladila ho po zádech. Pod prsty ucítila jizvu. A na druhé straně páteře druhou. Už si všimla té, co měl ze strany hrudníku. Konejšivě ho hladila. Byl jako kočka, stejně pružný, mrštný a měl devět životů.
Severus cítil že už dlouho nevydrží. Stoupalo to v něm jako mohutný pramen. Odtáhnul se, aby si trochu vydechnul. Jenže ona si kleknula, vzala jeho penis do ruky a začala přejíždět jazykem po jeho špičce. Stál tam rozkročený a nebyl schopen ničeho jiného, než hlasitě sténat. Olizovala ho jako by byl lahodná, smetanová zmrzlina. Druhou rukou si hrála s jeho varlaty. Šílel! Opřel se rukama o dveře, aby neupadl. Díval se, jak se její horké rty přitiskly k jeho penisu a po chvíli zmizel v jejích ústech. Položil jí jednu ruku na hlavu, zabořil své dlouhé prsty do jejích vlasů a vrážel jí ho do úst. Těžko se mu dýchalo. Najednou ucítil, jak mu přejela prstem mezi půlkami. Zachvěl se, když se špička jejího prstu začala pomalinku zasouvat do jeho análního otvoru. První impuls bylo odtáhnout se, jenže nebyl schopný zformovat nějaký protest.
Claudie to nedělala bez účelně. Chtěla jen znásobit jeho slast, vynést ho až do nadoblačných výšin. Palcem jemně tlačila na jeho hráz a prstem hledala jeho prostatu. Konečně našla. Jemně přes ní přejela.
Severus se prohnul nepopsatelnou rozkoší a kousnul se při tom do spodního rtu, tak že mu začala téct krev. Něco takového v životě nezažil! Kdyby byl schopen myslet, chtěl by vědět, kde se to naučila.
„Ještě!“ zasténal. Víc ze sebe nedokázal dostat.
Claudie se usmála a dala mu, co chtěl. Chvíli na to jí explodoval do úst. Skoro se udusila, kolik toho bylo. Ale pak začala lačně polykat, sát, vychutnávat. Byl tak lahodný! A byl její. Vysála ho do poslední kapičky.
Severus klesnul na kolena. V hlavě mu hučelo, stěží popadal dech. Tisíckrát si to představoval, ale realita předčila veškeré jeho očekávání. Když se trochu vzpamatoval, uvědomil si, že máma…ne, že Claudie, už ne matka, milenka, jeho součást. Nedechnul se. Zatím jen přijímal. Teď bylo na čase, aby jí ukázal zase on své umění. Pomalu se zvednul. Měl pocit, že má nohy jako z rosolu. Chvíli mu trvalo než nabyl rovnováhy. Pak vzal Claudii do náruče a odnesl ji na postel. Položil ji na záda. Jemně jí hladil, pak jí roztáhl nohy.
Claudie překvapeně vykřikla, když ucítila jeho jazyk mezi svýma nohama. Bylo to neuvěřitelné. Jeho jazyk byl teplý, vlhký, ale překvapivě tvrdý. Zkoumal ta nejskrytější zákoutí. Chvíli byl jemný, pak si zase drsně razil cestu dovnitř. Lízal ji, sál, jemně kousal. A ona se mohla jen svíjet, sténat a rukou prohrabovat jeho černé vlasy.
Severus si dával na čas. Trápil ji, škádlil, ochutnával. Byla delikátní! Samotného ho to vzrušovalo. Roztáhl nohy a sevřel si svůj napůl ztopořený penis. Jenom ho svíral, nic víc. Ale i tak cítil, jak se plní krví a přibývá na velikosti i tvrdosti. Pokračoval v laskání Claudie, dokud se nerozechvěla mohutným orgasmem. Křičela jako smyslů zbavená. Lehnul si na ní a políbil jí. 
Claudie zrychleně oddechovala. Chtěla víc. Chtěla ho v sobě, aby se spojili v jednu bytost a dotáhli tohle krvesmilstvo do úplného konce. Našla jeho penis a navedla ho na správnou cestu.
Severus na nic nečekal. Pomalu do ní začal vnikat. Každičký nerv v jeho těle nad tím jásal. Musel pomalu, opatrně. Hrozilo, že by se udělal strašně rychle a to nechtěl. Byla vlhká, narozdíl od mladých dívek nebyla tak úzká. 
Claudie tiše sténala, když do ní pomalu Severusův penis pronikal. Teprve teď vyniklo, jak je velký. 
Severus si položil hlavu Claudii na prsa. Potřeboval se zklidnit, a tak jen ležel a vychutnával si ten pocit, že je v ní. Pak se začal velice pomalu pohybovat. Jemně přirážel a poslouchal její vzrušené vzdechy.
„Víc!“ vydechla, chytila ho za zadek a nutila ho, aby do ní pronikal hluboko.
Severus se snažil vzepřít. Když ho nenechá, bude moc rychle hotový. Ale jí to bylo zjevně jedno.
„Já to…já to takhle… nevydržím,“ zasténal tiše Severus.
Vycházela mu vstříc. Severus jen s vypětím sil udržoval stejné tempo a zasouval ho, co nejhlouběji to šlo. Systematicky si rozkousával už tak krvácející dolní ret. A při každém pohybu hlasitě sténal. Chvěl se potlačovaným chtíčem. Na těle se mu perlil studený pot. Musel sáhnout až na dno svého sebeovládání, aby to nepokazil. 
Claudie nedokázala myslet na nic jiného, než na ten úžasný pocit, když se v ní pohyboval. Ta rozkoš! Ta slast! Bože, ten kluk byl dobrý! Simon byl proti němu tak neohrabaný. Jak to jen dokázal tak dlouho oddalovat? Jak to dokázal vydržet? Claudie vykřikla rozkoší a zaryla Severusovi nehty do zadku.
Ve chvíli kdy Severus dokázal Claudii uspokojit, přestal se ovládat. Teď do něj vjela pořádná divokost. Zuřivě přirážel. Ani si neuvědomoval, že křičí. Sáhl až na dno svých možností. Když konečně dosáhl orgasmu, prožíval něco nepopsatelného. Něco, co ještě nikdy nepocítil. Byl na té tenké hranici mezi neuvěřitelnou rozkoší a počínající bolestí. Nevnímal vůbec nic okolo. Jen tu slast. Pak se naprosto vyčerpán hroutil.
Claudie hladila jeho vyčerpané, zpocené tělo. Bylo to neuvěřitelné. Sklouzl z ní. Zabořil tvář do polštáře. Bojoval s návalem únavy. Claudie si poprvé všimla jeho levé paže. Bylo tam Znamení zla, které mu vypálili. Přejela po něm prstem. Severus unaveně zvednul hlavu.
„Takže to je pravda?“ zašeptala.
Přikývnul. Na víc mu nezbývalo sil. Neměl chuť se o něčem bavit a už ne o svých rozhodnutích. Potřeboval si odpočinout. Nebyl na nějaké romantické dohry, a ani na to už neměl sílu. Otočil se na bok a okamžitě usnul. 
Claudie ho hladila a pořád si prohlížela Znamení zla. Nedávala Severusi za vinu, že si vybral takovou cestu. To Simon ho vehnal do náruče Pána zla, když ve chvíli, kdy na tom závisel osud jeho syna, mu nedokázal projevit svoji lásku. I tohle Albus předpověděl, když řekl, že odejde z domova, a že půjde svojí vlastní cestou. Přitiskla se k němu. Věděla, že zítra se budou muset rozloučit. Bude opět chtít, aby šla s ním. Ráda by, ale nepůjde to. Jeho místo bylo po boku lorda Voldemorta - alespoň pro zatím. Její místo bylo tady – aspoň pro zatím. Ať už byl její manžel jakýkoli, ona byla jeho žena. Claudie objala Severuse kolem těla a zavřela oči.
Albus mluvil ještě o jedné věci, která se zatím nestala. Ale Claudie neviděla důvod, aby se i tahle Albusova předpověď nesplnila. Když Severus odešel, aby se stal Smrtijedem, prohlásil Albus, že se vrátí, že hluboko v něm je stále něco čistého a nezkaženého. Simon to z něj nevyrval a nevyrve to z něj ani Voldemort, protože to je podstatou Severuse samého. 
Tím něčím myslel Albus Brumbál schopnost milovat. I když bylo Severusovo myšlení, cítění, jeho pohled na svět pokřiven nenávistí, zlobou, prožitým utrpením a ponížením, touhou pomstít se, pořád ještě bylo jeho srdce schopno toho nejčistšího citu – lásky. Miloval svoji matku. Brumbál byl přesvědčen, že právě ta schopnost milovat, kterou Voldemort tak opovrhoval, Severuse přivede zpátky. Bylo nezbytné, aby se Severus ještě mockrát spálit, než pochopí, kam ho jeho srdce táhne. Nehrozilo však, že by Voldemort Severuse ovládnul a zlomil. Protože zlomit Severuse Snapea, znamenalo ho zabít. A zabít ho, to vůbec nebylo snadné. A to proto, že miloval život a lpěl na něm jako málo kdo.
Bude na ten den trpělivě čekat – jeho matka, jeho milenka, jeho součást. 

Byli jeden pro druhého stvořeni – krev mé krve. 
A krev není voda.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský